Kontrolní hlášení – první díl

Existuji firmy a řetězce firem vlastněných obvykle majiteli a jednateli z Čečenska, Eritreje nebo kdovíjaké jiné exotické země, jejichž záměrem není vydělávat na službách a zboží, ale v kolotoči fiktivních dodávek vydělávat na neoprávněných vratkách DPH. A tak Ministerstvo financí dostalo nápad, že tomu zabrání, pokud budou mít všechna plnění pod kontrolou a vymyslelo dokument s názvem „ Kontrolní hlášení „.

Je to zjednodušeně dokument, kterým plátce DPH označuje ( hodí se sem jiné slovo, ale to si každý domyslí sám ) všechny, kterým něco dodal a za kolik toho dodal a současně prozrazuje na sebe vše, co od jiného plátce pořídil a za kolik toho bylo. No, a finanční správa svými superpočítači tato hlášení spáruje a když se nebude něco shodovat, je problém na světe.

 

Kdy se to bude podávat kontrolní hlášení : od roku 2016

Kdo to bude podávat ? Zjednodušeně řečeno prakticky všichni plátci DPH. Kdy se to bude podávat ? No tak zrovna tohle vymyslel zvlášť geniální ministerský úředník :

  • Fyzické osoby – měsíční plátci měsíčně
  • kvartální plátci kvartálně
  • Právnické osoby – měsíčně bez ohledu na to, jestli jsou měsíčními nebo kvartálními plátci

Prakticky to znamená, že i kvartální plátci musí mít kompletně zpracované finanční i daňové účetnictví měsíčně. Nerozumím tedy tomu, proč z nich stát neudělal rovnou povinné měsíční plátce bez výjimky.

 

Položím několik otázek nebo spíše úvah, na které nemám v této chvíli odpovědi:

  • Jsem výrobce stroje. Přijímám zálohy na postupnou výrobu, jeden měsíc do 10000,-, jiný nad 10000,-. Jsem povinen vždy odvést DPH z přijaté zálohy. Do kontrolního hlášení však vstupují pouze plnění nad 10000,- Kč. Pak vystavím konečnou fakturu, ve které odečtu přijaté zálohy ( je nad 10000,- ) a dám ji do hlášení. Souhrnem plnění pouze nad 10000,- se ale nikdy nedostanu k vyčíslení celkového, skutečného uskutečněného plnění. Je toto smyslem hlášení ?
  • Co pro mne vyplyne z faktu, že dodavatel reálně uskutečnil plnění, já si ho do kontrolní hlášení dal, avšak dodavatel ne ?
  • Proč je stanovena lhůta pro podání u fyzických a právnických osob rozdílně ? Znamená to totiž, že k párování kontrolních hlášení nemůže dojít jinak než kvartálně a pak podávání měsíčních hlášení u právnických osob – kvartálních plátců – je naprosto zbytečné !
  • Dodavatel je povinen dát do hlášení uskutečněné plnění a to podle data plnění. Já ale nejsem vůbec povinen uplatnit nárok na odpočet a nebo tento nárok mohu uplatnit v následujících 3 letech. V souladu se zákonem, ale je tady problém, hlášení nepasuje.
  • Máte jednorázového dodavatele – plátce. Budete muset o něm zadat do účetnictví kompletní údaje – od názvu, adresy po DIČ. Co když se při zadávání DIČ „ přeťuknete“ v jednom jediném čísle. Opět hlášení nepasuje a je zde opět problém…..

Netuším, jaké další problémy z praxe se objeví, ale ….

 

Na tomto místě však mohu garantovat Ministerstvu financí, že kontrolním hlášením

 

  • Případům popsaným v prvním odstavci nezabrání
  • Bude nesmírně obtížné, ne-li nemožné, najít plátce s větším rozsahem činnosti, jehož kontrolní hlášení se bude shodovat s návaznými hlášeními všech plátců, s nimiž měl vzájemné obchodní styky
  • správci daně budou zcela zahlcení agendou spojenou s vyhotovování výzev k odstranění pochybností o údajích v kontrolním hlášení.

Když se podívám na sankce spojené s kontrolním hlášením ….

 

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonné povinnost uhradit pokutu ve výši:

 

  1. 1000,- Kč   pokud jej podá po lhůtě bez vyzvání správce
  2. 10000,- Kč   pokud jej podá po lhůtě na výzvu správce daně
  3. 30000,- Kč pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení , nebo
  4. 50000,- Kč pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně

 

Správce daně má dále mimo výše uvedené zákonnou povinnost uložit pokutu až 50000,- Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

A navíc má správce daně zákonnou povinnost mimo výše uvedené uložit pokutu až do 500 000,- Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daně nepodáním kontrolního hlášení.

…. dospívám k názoru, že není důležitá správa a výběr daní, ale celé to začíná být o naplňování státní pokladny prostřednictvím sankcí.

I když je pravda, že tomu, kdo vždy plní dokonale všechny požadavky státní správy bez jediné chybičky ( moje poznámka – to při našem daňovém právu opravdu nejde ), nic nehrozí a z toho, kdo povinnosti neplní, nakonec daně stejně nedostanou, tím méně pak pokuty.

Zde naleznete i druhý díl o kontrolním hlášení