Uvedl jsem miniseriál o obchodních společnostech. Když jsem o nich psal, vycházel jsem z platného Obchodního zákoníku. Ten ostatně stále platí, i když už jen chvilku. Jen jsem stále tak trochu doufal, že účinnost 2 základních právních norem – Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích bude odložena a nebudou platit již od roku 2014. Doufal jsem marně. Bohužel.
Proč bohužel ?
Nejsem právník, občas jsem rád, že nejsem právník. Proto se snažím nacházet odpovědi na otázky v právních stanoviscích renomovaných právních kanceláří. Nacházím však většinou něco jiného : otázky. Otázky, na které neexistují odpovědi. Není-li tedy odpovědí vyjádření : „ Nějak to dělejme, za pár let budou k dispozici judikáty Nejvyššího soudu. Pak zjistíme, že jsme to v dobré víře dělali špatně, ale poneseme odpovědnost.“
Zkusme se zamyslet nad následujícím případem :
Nově bude postačovat, když základní kapitál společnosti bude 1,- Kč.
Co to ale znamená ?
Společnosti bude založena u notáře, základní kapitál splacen v hotovosti ( novum – notář může provést zápis přímo do obchodního rejstříku ) a tento notář vyúčtuje společnosti své služby – řekněme např. 15000,- Kč. Aby společnost nebyla úplně na dně, společník půjčí společnosti do začátku např. 5000,- Kč. Společnost je založena, je zapsána a provede první zaúčtování :
Pokladna +1,- Kč
Základní kapitál 1,- Kč
Náklady na založení : 15000,- Kč
Závazek vůči notáři : 15000,- Kč
Pokladna : + 5000,- Kč
Závazek z půjčky : 5000,- Kč
Pak uděláme rozvahu a …. A co nezjistíme : Společnost má záporné vlastní jmění. Koukneme tedy na ustanovení § 3 Insolvenčního zákona a přímo od notáře běžíme na Krajský soud podat návrh na prohlášení insolvence. Proč ? Protože společnost je podle tohoto zákona předlužena !
Další stránka tohoto případu :
Soud prohlásí insolvenci ( tedy přesněji řečeno neprohlásí, neboť majetek společnosti nepostačuje k úhradě insolvenčního řízení ) a notář přijde o své peníze. Omyl, nepřijde. Chytrý notář zažaluje jednatele a společníka, kteří za dluh ručí celým svým majetkem ! Pokud bude notář ještě chytřejší, zažaluje i manželku společníka ! Ptáte se proč ? Co ona má s tím společného ? Podle některých právních výkladů má ! Podle dosavadních právních předpisů se druhý z manželů nestal společníkem ve společnosti, když první z nich nabyl podíl. Podle nového Občanského zákoníku ( §709/3) je obchodní podíl společným vlastnictvím, podle zákona O obchodních korporacích platí, že je-li podíl společným, všichni vlastníci jsou společníci ( §32). No a podle tohoto zákona platí, že za škodu odpovídá vlivná osoba ( §71 ), kterou společník bezpochyby je.
Nabízí se tady otázka :
Chtěli jsme mít obchodní společnosti se základním kapitálem 1,- Kč ?
Umím si představit, že kdokoli, kdo má nekalé úmysly, za velmi nízké náklady založí společnost „ na nevzdělaného a nemajetného“ společníka, z kterého udělá jednatele, na tuto společnost provede několik obchodních operací, zůstane dlužit státu na DPH a dodavatelům a bez rizika odkráčí s dalším takovým člověkem k jinému notáři založit další společnost… A ani neriskuje vlastní peníze.
Myšlenka nahradit staré a nedokonalé právní normy novými je jistě chvályhodná. Jen si nejsem jist, že nové právní normy jsou nade vší pochybnost lepší. Jak říkával jeden kantor za dob mých studií : Snaha jedna, provedení čtyři mínus…
Příště si řekneme něco o tom, jak můžete nevědět, kdo je vaším společníkem.